Chce-li obyčejný smrtelník zlepšit něco (nejen) na pěších cestách, po kterých se pohybuje, často mu není ani jasné, na koho se obrátit: zda na zastupitele městské části, nebo na odbor dopravy úřadu městské části, na zastupitele města či na pražský magistrát. Usnadnit občanům složité byrokratické postupy při prosazování požadavků na zlepšení pěší infrastruktury byl hlavní důvod, proč pražská neziskovka Pražské matky zřídila před třemi roky portál Chodci sobě (www.chodcisobe.cz).
Je to jednoduchý online nástroj, který vám umožní oznámit zástupcům veřejné správy problém, s nímž se na své cestě pěšky setkáte. Zdá se, že občanům i městským částem, které se naučily tento způsob spolupráce úřadu s veřejností využívat, se to vyplácí. Ze zhruba 1 300 podnětů, které uživatelé portálu za 3 roky jeho existence ohlásili, se jich vyřešilo zhruba pětina. Vezmeme-li v úvahu, že v některých případech se jedná i o významné stavební úpravy, které se často vinou zmíněných byrokratických průtahů i priorit města, které chodcům právě „nefandí“, léta vlečou, to není tak málo.
Portál má ale určitě na víc a samotní chodci si také víc zaslouží! Narozdíl od automobilů totiž neptřebují fosilní paliva, a tudíž nečoudí, hlučí jen občas, zabírají nejméně prostoru a zajišťují v ulicích společenskou kontrolu a vnášejí do města život: táhnou se za nimi obchody i kulturní a vůbec společenské aktivity. Na rozdíl od sezení v autě či tramvaji nebo metru se navíc zdravě pohybují a také okukují – sebe i své okolí. Jednoduše řečeno, jsou městu i sobě užiteční. Pěší cesty ale jejich prospěšnosti často neodpovídají. Nejen že na sebe často nenavazují a jsou plné bariér a překážek, ale bývají i nepříjemné, v létě na nich bývá vedro bez stínu, chybí lavičky, jsou odkázání čekat dlouho na zelenou a pak běžet úprkem, když jim konečně padne.
Dosud však na portálu převládaly jen skromné požadavky na běžnou údržbu, jako je např. „látání“ děr, výmolů, odstraňování louží nebo nepořádku. Jsou to dozajista důležité podněty, ale pokud by je občané posílali přímo Technické správě komunikací (TSK), která má údržbu na starosti (http://www.tsk-praha.cz/wps/portal/root/hlaseni-poruch-a-zavad) a které jsou podněty městskými částmi beztak ihned přeposílány, udělali by asi lépe. Kdyby se příslušná místa na městských částech a jejich úřadech i na pražském magistrátu byla občany přinucena zabývat významnějšími podněty, spíše by si uvědomila, že chodci jsou významnou součástí městského dění i městské mobility a jako takoví si zasluhují nejen spravené, ale především propojené, atraktivní, příjemné a také bezpečné cesty. Městské části i magistrát by se tak mohly od chodců konečně dozvědět, jak by takové cesty měly konkrétně vypadat.
Upozorňovat město, jeho městské části i veřejnost na význam chůze a na možnosti, které jim portál poskytuje, má být obsahem kampaně, která nedávno odstartovala (http://www.prazskematky.cz/aktuality/kampan-chodci-sobe-startuje/). Nebojme se tedy městu jako majiteli sítě komunikací prostřednictvím jeho městských částí dát jasně najevo, co jako chodci potřebujeme, kde nám co schází a překáží.
Kampaň Chodci sobě je možné sledovat na webu i facebooku.
Jarmila Johnová
