Kdybychom měli v Čechách a na Moravě na předním místě nějaké partajní kandidátky podobného lídra jako je Angela Merkelová, asi bych dlouho neváhala. Její výrok o tom, že chceme-li si zachovat vysoký životní standart (kdybychom u nás takový měli), máme se co otáčet, protože svět kolem nespí, možná vypadá banálně, ale nedá se mu nic vytknout. Merkelová nehlásá žádnou ideologii, žádný převrat a především nedělá rozdílu mezi voliči a volenými, konstatuje jen, že pokud chtějí mít všichni v zemi zachovány podmínky pro důstojný život, musejí na tom tvrdě a společně zapracovat. Jak je vidět, takový koncept funguje, a tak zkusím nalézt podobného zástupce do poslanecké sněmovny i u nás doma.
Strany
Pokud jde o strany, nesejde mi na tom, jak si říkají: pravicové, levicové, zelené, dělnické, takové nebo makové. Důležité je pro mne to, jak se doposud chovaly a čeho dosáhly. Určitě se nerozhodnu pro strany a straničky nové, byť by měly na billboardech sebekrásnější fotky známých celebrit. Nevolím totiž hvězdy, ale politiky a raději si počkám, jak se na politické scéně nové strany usadí a co prosadí v opozici, nikoli u moci. Obzvláště budu opatrná, bude-li v názvu svítat. Nejrůznější úsvity totiž většinou ohlašovaly blížící se soumrak demokracie, nebo dokonce temno. Právě tak se vyhnu jako čert kříži stranám určeným jen pro jistou skupinu. Bude mě především zajímat, jak a co dosavadní partaje ve sněmovně odhlasovaly a jakou důležitost přikládaly oblastem, které jsou pro mne významné (např. úspory všeho druhu, školství, systém vzdělávání, rovné příležitosti pro všechny etnické i sociální skupiny, dostupnost kvalitní zdravotní péče, ochrana životního prostředí, udržitelný, tedy dlouhodobý rozvoj). Protože nejvíce peněz se ztrácí v korupci, dám si pozor, zda ta či ona partaj nezabředla do korupčních skandálů.
Kandidáti
Pokud jde o kandidáty, budu se pochopitelně zajímat o to, kdo je na volitelných místech kandidátek. U jednotlivých osobností na volitelných pozicích jsou pro mě důležitá stejná hlediska jako u stran. Bude mne tedy zajímat, do jaké míry byli ochotni a schopni prosazovat cíle, které si vytkli a které považuji pro život svůj i společnosti za významné: tj. ochrana životního prostředí, svoboda podnikání (i v umělecké oblasti), rovné příležitosti pro všechny, vzdělávání, dostupnost zdravotní péče. Podmínkou mého hlasu pro kandidáta bude, zda byl ochoten přistoupit alespoň na některá z protikorupčních opatření (můžeme si to ověřit např. na blablanevolim.cz) a samozřejmě, zda není pro korupci stíhán.
Každopádně nesvěřím svůj hlas nikomu, kdo po mně vyžaduje plnou moc pro to, aby mi zařídil pohodlný život bez mé vlastní spoluúčasti. Za jedno z nejnebezpečnějších předvolebních hesel proto považuji: „Nejsme hloupí, jen nás řídí nemehla.“ Já se však nechci nechat řídit ani chytrými politiky. Postačí mi, když mi stát zajistí taková, pokud možno stálá základní pravidla pro život, abych se mohla všude tam, kde to umím a kde to sama zvládnu, (za)řídit sama.
Slibům neustálého ekonomického růstu a spotřeby rovněž nevěřím, protože už od školky vím, že žádný strom do nebe neporoste. Raději se spokojím s možností rostoucí kvality života než tunami zmetků, mezi nimiž mám svobodu si „vybírat“. Uvěřím spíš tomu, kdo nabídne spravedlivé podmínky a rovné příležitosti pro život každému výměnou za to, že si vždy pořádně a se všemi důsledky rozmyslí, co udělá.
Měli bychom si uvědomit, že pokud krademe, nebo uplácíme, těžko si zvolíme ze svého středu někoho, kdo to nikdy neudělá. Podobně můžeme jen stěží očekávat, že nám někdo prodá skutečné hovězí za nižší cenu, než je tráva, kterou sežere kráva. Naše voličská poptávka do značné míry určuje politickou nabídku.
